10. 5. 2021

K blížícímu se 20. výročí předávání prestižní Ceny akademika Quida Záruby pro mladé inženýrské geology a geotechniky je příhodné připomenout myšlenky zakladatele oboru inženýrské geologie, který stál u zrodu nejen samotného multidisciplinárního oboru geologie, ale také většiny významných inženýrských staveb budovaných po druhé světové válce v tehdejším Československu

Quido Záruba byl nejen mezinárodně uznávaný zakladatel oboru inženýrské geologie, ale také vědec širokého rozhledu, první prezident Mezinárodní asociace inženýrských geologů a vynikající pedagog, který byl oddán svému oboru a jehož jméno zůstane trvale zapsáno v historii technických a geologických věd. Jeho pojetí aplikované geologie ve stavebnictví vždy bylo a stále bude aktuální.

Quido Záruba, mezinárodně uznávaný zakladatel oboru inženýrské geologie

Quido Záruba založil ve dvacátých letech minulého století obor inženýrské geologie v tehdejším Československu. Měl široký rozhled jak v projektových, tak prováděcích inženýrských úlohách. Dvacet let vykonával odpovědnou stavební inženýrskou praxi v rodinné společnosti Záruba – Pfeffermann, která se podílela na výstavbě významných budov, vodních děl a zejména železničních tratí a s nimi spojených tunelů. Quido Záruba ve společnosti v roce 1926 založil oddělení geologických výzkumných prací, které se po druhé světové válce stalo oddělením Stavoprojektu, z kterého vznikla známá Stavební geologie, dnešní SG Geotechnika.

Zakladatel prvního inženýrskogeologického pracoviště v Česku

Oddělení mělo od počátku jasně definovanou náplň. Specializovalo se na zjišťování geologických poměrů, zejména vlastností skalních hornin a zemin, řešení problémů vznikajících jako důsledek zásahu inženýrského díla do přirozeného stavu horninového masivu, včetně využívání zemin a hornin jako stavebního materiálu. Ještě v roce 1926 zajistilo pět velkých průzkumných akcí, z nichž nejvýznamnější byl například průzkum pro budovu Tabákové režie ve Slezské ulici na Vinohradech. V dalších letech pak průzkum pro Státní galerii na Kampě, rozsáhlou budovu Dopravních podniků na nábřeží Vltavy v Holešovicích, průzkum pro budovu Nejvyššího kontrolního úřadu na Letné, dnešního Ministerstva vnitra, či pro budovu Technického muzea rovněž na Letné.

Od průkopnických začátků ve dvacátých letech, až po rozvoj multidisciplinárního vědního oboru

V květnu 1945 byl Quido Záruba pověřen znovuzřízením geologického ústavu na ČVUT v Praze. V následujícím roce byl jmenován řádným profesorem a později vedoucím katedry geologie a zakládání staveb. Od té doby zásadně ovlivňoval vývoj nové disciplíny inženýrské geologie v celém Československu i v Evropě. Na svých přednáškách rozvíjel zcela nové pojetí praktické geologie, aplikované ve stavebnictví, až z ní postupně vytvořil samostatný vědní obor, inženýrskou geologii. Svými přednáškami, doplněnými zajímavými příklady z praxe, profesně ovlivnil a postupně vychoval několik desítek inženýrských geologů. Přispěl k tomu, že se inženýrská geologie se stala důležitým multidisciplinárním oborem, kterým zůstává dodnes.

Zárubovo pojetí inženýrské geologie ve stavebnictví vždy bylo a stále bude aktuální

Quido Záruba zastával myšlenku, že výstupem šetření inženýrských geologů nemůže být pouze geologický profil s vyznačením základních vlastností přítomných zemin a hornin, ale že je třeba studovat a předvídat i deformační odezvu horninového masivu na různé varianty inženýrských zásahů do jeho původního stavu. Trval na tom, že to vyžaduje i aplikaci nových geotechnických specializací, jako je mechanika zemin a hornin, laboratorní a polní zkušebnictví, monitoring, petrografie, stavební geofyzika a v neposlední řadě i matematické modelování chování zemin a hornin za různých podmínek. Současně vždy zdůrazňoval, že i při aplikaci inženýrského přístupu, založeného na rozvoji těchto nových disciplín, nelze nikdy ztratit ze zřetele přednostní pochopení přírodních procesů. Ty totiž vždy vlastnosti zemin i hornin a jejich budoucí odezvu na změnu původních podmínek předurčují. Tento jeho původní vklad do inženýrské geologie a geotechniky vždy byl a stále bude aktuální.

Záruba stál nejen u zrodu samotného multidisciplinárního oboru geologie, ale také u většiny významných inženýrských staveb, budovaných po druhé světové válce

Není jediné větší přehrady, na které by se nezúčastnil jako konzultant inženýrskogeologických problémů. Věnoval se geologii dopravních staveb, mostů a tunelů. Byl poradcem při přípravě a stavbě dnešního pražského metra. Hlavním oborem však byly sesuvy a svahové pohyby všech typů. Setkával se s nimi předně na svých stavbách, zejména železnicích, ale i přehradách a dalších staveništích po celé republice. Brzy se v tomto oboru stal specialistou, přivolávaným k význačným případům těchto jevů u nás i v zahraničí. Některé jeho práce z posledních let života zasahují zcela novátorsky i do oblasti ochrany životního prostředí, tedy ještě dříve, než začala být zdůrazňována environmentální problematika. Publikoval přes 240 vědeckých prací, učebnic a monografií, které formovaly současný multidisciplinární obor inženýrské geologie. Jeho monografie o geologických poměrech vnitřní Prahy, založená na vlastních poznatcích ze staveb ve městě, je dodnes základní dílo, z něhož se vychází při geotechnickém posuzování stavenišť v Praze.

Dosáhl mezinárodního uznání a stal se prvním prezidentem mezinárodní asociace inženýrských geologů

Quido Záruba měl široký ohlas po celém světě. Již za svého života se dočkal mimořádného úspěchu a uznání svého díla. Byl dobře známý v zahraničí ze svých četných studijních pobytů a mezinárodních kongresů v USA, Itálii, Německu, Polsku, Švýcarsku, Švédsku, Španělsku, Rakousku či Velké Británii. Uznáním jeho podílu na zformování nového vědního oboru a jeho významu, bylo jeho zvolení prezidentem Mezinárodní asociace inženýrských geologů (IAEG) na jejím ustavujícím jednání v době světového geologického kongresu v roce 1968 v Praze. Během prezidentování v letech 1968–1972 zaznamenala IAEG velmi úspěšný rozvoj. Význam akademika Quida Záruby popsal profesor Arnould na Pražských geotechnických dnech v roce 1999: „První kroky Mezinárodní organizace pro inženýrskou geologii (IAEG) jsou spojeny s velkou rolí profesora Záruby a jeho československých kolegů. Bylo zřejmé, že Praha byla tehdy privilegovaným vědeckým centrem inženýrské geologie, a že nebýt událostí spojených s rokem 1968, mohla být tato role ještě významně větší. Profesor Záruba byl velký vědec a zároveň i vynikající praktický inženýr, oslňující čestný člověk, velmi vzdělaný, vždy spolehlivý přítel. Při spolupráci vždy uměl přirozeně navodit tvůrčí a dělnou atmosféru.“

Prestižní Ceny akademika Quida Záruby udržují povědomí o významnosti československého akademika v mezinárodním měřítku

SG Geotechnika, společnost založená na odkazu akademika Záruby, každoročně iniciuje předávání Ceny akademika Quida Záruby pro mladé inženýrské geology a geotechniky za nejhodnotnější a nejzajímavější práce v oboru a Zlaté medaile akademika Quida Záruby, udělované za celoživotní přínos v inženýrské geologii a geotechnice. Obě ocenění připomínají význam myšlenek zakladatele oboru inženýrské geologie a nadále podporují rozvoj inženýrské geologie a geotechniky.