Vědci půl kilometru pod zemí zkoumají materiály pro úložiště jaderného odpadu
Vědci půl kilometru pod zemí zkoumají materiály pro úložiště jaderného odpadu
Ještě před pár lety se tu těžil uran. Nyní chodby slouží pro výzkum. V dole Rožná u Bukova na východě Vysočiny se nachází nejhlouběji položené vědecké pracoviště v tuzemsku. V hloubce více než pět set metrů pod povrchem se vědci připravují na budování hlubinného úložiště. Na výzkumu a výběru vhodné lokality pro umístění hlubinného úložiště jaderného odpadu se dlouhodobě podílí odborníci SG Geotechniky
Podzemní výzkumné pracoviště Bukov
Na výzkumu se podílejí víceoborové týmy, v nichž jsou geologové, stavební inženýři a matematičtí modeláři. V podzemí je vyražená hlavní přístupová chodba, jedna chodba laboratorní a čtyři zkušební komory, z nichž v každé probíhá experiment. Provádí se například odporové elektrické měření v hornině, zkoumají se interakce mezi materiálem, vodou a horninou, nebo proudění podzemní vody v puklinách. „Je to jediné dynamické médium, které v úložišti je a které může transportovat radioaktivní látky. Proto je nejdůležitější zjistit, jak rychle voda proudí, jak rychle by se potenciální škodliviny dostaly na zemský povrch,“ uvádí Karel Sosna ze společnosti SG Geotechnika. Nejdelší projekt potrvá třináct let, zaměřený je na korozi materiálů, z nichž mají být kontejnery pro uložení paliva.
Podzemní výzkumné pracoviště Bukov bylo vytvořeno na úrovni 12. patra dolu a využívá jeho infrastrukturu. Tuto část bývalých uranových dolů zvolili vědci pro její geologické vlastnosti. Její základ tvoří šachta u Bukova pocházející z roku 1958. Vědci ale využívají i některých částí jiných původních děl u Rožínky, a to až do hloubky 1 200 metrů. Komerční těžba v dole skončila v prosinci 2016.
Zdroj: ČTK