Pomáháme budovat pražskou podzemní dopravu – linky metra A, B, C a D
Budujeme pražskou podzemní dopravu – linky metra A, B, C, a nově také D
Lokalita:
Hlavní město Praha
Náš přístup
Podrobný inženýrskogeologický průzkum, komplexní geotechnický monitoring a pasportizace sloužící k přípravě projektů, optimalizaci provádění stavby metra a v neposlední řadě k řízení rizik v průběhu výstavby, včetně on-line prezentace dat v databázovém systému BARAB®.
Od roku 1954 zajišťujeme podrobné inženýrskogeologické průzkumy, komplexní geotechnický monitoring, pasportizaci a geotechnický dozor stavby linek pražského metra A, B, C, a nově také D
Na přelomu 30. a 40. let minulého století byl vypracován projekt podzemní dráhy v Praze. Již původní projektová dokumentace navrhovala čtyři linky metra A, B, C a D. Odborníci SG Geotechniky, v té době Stavební geologie Praha, provádí již od roku 1954 inženýrskogeologický průzkum geologických poměrů pro plánovanou stavbu metra. Roku 1966 se plány a projekty začínají měnit ve skutečnost a výstavba metra byla zahájena. Na základě rozsáhlých inženýrskogeologických průzkumů, geotechnických měření a za profesionálního geotechnického dozoru specialistů SG Geotechniky, byla roku 1974 slavnostně otevřena trať metra C. O čtyři roky později linka metra A. Obě trasy metra doplnila v roce 1985 linka B. Pomáhali jsme také při ničivých povodních roku 2002, kdy bylo zaplaveno 18 linek metra. Podrobná analýza průsaků podzemní vody do tunelů pražského metra prokázala, že tunelové objekty metra dobře obstály co do nepropustnosti, statické funkce a bezpečnosti tunelového ostění. Neustále se podílíme na prodlužování současných tras o další stanice, včetně aktuálně budované trasy metra D, pro jejíž plánovanou stavbu jsme předběžný inženýrskogeologický průzkum započali již v roce 1989.
POSLEDNÍ REALIZOVANÁ ROZŠÍŘENÍ PRAŽSKÉHO METRA
METRO D
PANKRÁC – DEPO PÍSNICE
V roce 2019 byl zahájen doplňkový geologický průzkum pro výstavbu prvního úseku trasy metra D. Naši odborníci provedli tento doplňkový průzkum pro bezpečnou realizaci traťových tunelů a stanic v úsecích OL1 a VO-OL. Součástí průzkumu byla inženýrskogeologická dokumentace hloubených jam a ražených štol, průzkumné jádrové vrty do prostorů budoucích traťových tunelů a stanic, a geotechnická měření. Všechny zjištěné údaje byly zpracovány a zhodnoceny v průběžných a závěrečných zprávách z průzkumu, které slouží zhotovitelům výstavby této části trasy metra I.D. V současné době se připravujeme na komplexní monitoring a pasportizaci pro stavbu prvního úseku metra D.
Linku metra D předpokládala již původní projektová dokumentace a výhledově se s její výstavbou počítalo na konci 80. let minulého století. Specialisté SG Geotechniky započali předběžný inženýrskogeologický průzkum plánované trasy v roce 1989, současně plánovaná trasa metra D představy z konce 80. let prakticky kopíruje. Realizace čtvrté linky pražského metra uleví dopravě v jižní části metropole.
METRO A
DEJVICKÁ – NEMOCNICE MOTOL
Komplexní geologické a geotechnické služby pro prodloužení trasy metra A o stanice Dejvická – Nemocnice Motol. Na této trase byla poprvé použita plnoprofilová technologie TBM-EPBS v České republice a stavba byla zásluhou oceněna titulem České dopravní stavby roku 2015.
Prodloužení metra trasy A západním směrem ze stanice Dejvická do Motola, v celkové délce 6,2 kilometrů, zajistili odborníci SG Geotechniky od samého počátku, kdy prováděli doplňující inženýrskogeologický a hydrogeologický průzkum před zahájením stavby. Po zahájení stavby vystupovala SG Geotechnika jako vedoucí sdružení pro geotechnický monitoring, prováděla geotechnické sledování ražeb, pasportizaci, vedla kancelář monitoringu a realizovala celou řadu měření, včetně jejich průběžného vyhodnocování a provozování on-line databázového systému BARAB®.
Část traťových tunelů byla ražena technologií plnoprofilových razicích štítů TBM-EPBS, která na této liniové stavbě byla použita v Česku poprvé. Práce SG Geotechniky také zahrnuly geofyzikální měření, pasportizace povrchové zástavby a hydrogeologický monitoring. Součástí stavby byly mnohé přeložky kanalizace, odvodňovací štoly a šachty, pod hladinou podzemní vody ražený vzduchotechnický tunel s dopravní tepnou na povrchu a provozovanou kanalizační stokou těsně nad tunelem. Přínosem stavby je odlehčení prostoru stanice Dejvická od meziměstské autobusové dopravy, v další etapě pak prodloužení trasy metra až na Letiště Václava Havla.
METRO C
NÁDRAŽÍ HOLEŠOVICE – LÁDVÍ
LÁDVÍ – LETŇANY
Specialisté SG Geotechniky zajistili rozsáhlé služby od inženýrskogeologického průzkumu, komplexního geotechnického a hydrogeologického monitoringu, jeho řízení a vyhodnocování informačním systémem BARAB®, sloužící pro optimalizaci ražeb a řízení rizik v průběhu výstavby. Dále výkon supervizní, poradenské a konzultační činnosti. Prodloužení metra Ládví – Letňany získalo titul Dopravní stavba roku 2008 a jedinečnost pražského metra byla v roce 2000 oceněna titulem Stavba 20. století.
Prodloužení metra C ze stanice Nádraží Holešovice do stanice Ládví činí 3,9 km. Poprvé v České republice zde byla použita technologie vysouvaných tunelů, kterými metro prochází po dně řeky Vltavy v úseku Nádraží Holešovice – Kobylisy. V dalším úseku raženém NRTM, překonává trasa metra značný výškový rozdíl mezi vltavským údolím a náhorní plošinou, na níž jsou rozmístěny velké sídlištní celky Severního města. Maximální spád dosahuje téměř 4 %. Stanice Kobylisy je první raženou jednolodní stanicí pražského metra v hloubce 31,5 m.
Navazující rozšíření o stanice Ládví – Letňany, již IV. provozní úsek trasy C2, představuje prodloužení ze stanice Ládví, přes Střížkov a Prosek, do Letňan. Délka trasy činí 4,6 km a je řešena jako dvoukolejný tunel, z poloviny ražený NRTM, z poloviny hloubený. Prodloužení pražské podzemní dopravy o trasu IV.C2 bylo oceněno titulem Dopravní stavba roku 2008. Pražské metro bylo v roce 2000 díky své jedinečnosti, zlepšením dopravní obslužnosti metropole hlavního města s podstatnou redukcí povrchové hromadné a individuální dopravy, znamenající snížení ekologické zátěže v historickém centru Prahy, oceněno titulem Stavba 20. století.